Společná cesta
V jiném obraze ho vidím jak vstoupil do lidského těla na Zemi, vyhledal mě a nebál se předstoupit před mě - Bohyni starodávné Atlantidy. Vzpomínám si na pohádkový život dvou bytostí, které doslova tvoří nové světy. Také na vše, co bylo pro mnohé tehdejší obyvatele nepřijatelné a ohrožovalo to jejich moc. I na okamžik, kdy jsme byli vlákáni do léčky, a tím na tisíce let odloučeni. Vzpomínám si, jak mi byl můj muž nablízku v podobě draka, při pádu poslední Atlantidy. V tom životě jsem také prvně prožila zkušenosti v těle z masa a kostí a následně pocítila opět ztrátu mého drahého ochránce. Vzhledem k okolnostem jsem upadla do spárů nejhlubší temnoty, jakou jsi jen dokážete představit. Nejprve byla jen kolem mě a nakonec i ve mě. Dalšími životy jsem se protloukala, jak nejlépe jsem dokázala, ale ať jsem dělala cokoli, pronásledovala mě tíživá samota. Můj muž mi byl přesto nablízku, jak jen podle vesmírných zákonitostí dokázal. Ovšem já ho ze svého tehdejší vědomí nebyla schopna vidět ani slyšet. Tisíce let se tak musel dívat, jak dělám všelijaké chyby a jak trpím. Do ničeho z toho však nemohl přímo zasáhnout. Procházela jsem si všemi zkušenostmi, které moje duše potřebovala.
Po dlouhé cestě mého vývoje pro nás nakonec nastal nový úsvit a opět jsme se v tomto životě mohli setkat ve fyzickém těle. Hned při prvním setkání jsme oba věděli, že jsme partnery duše. Už první pohled do očí byl tak silný, že to nešlo přehlédnout. Museli jsme ale ještě dostat mnoho životních lekcí, než jsme se stali partnery se vším všudy a po všech úrovních i v tomto životě. O to více si sebe vzájemně vážíme, protože máme zkušenosti z předchozích vztahů, které nás hodně naučily. Každý máme jednoho syna s svými bývalými partnery a v rámci společného soužití k nám přišla nádherná duše - naše dcera Viviana. Ta je tím největším darem, který jsme dostali.
Naše současné nastavení
To, co společně s Ondřejem tvoříme, není vztah založený na zrcadlení našich stínů. Ani karmicky si nic nedlužíme. Je to vztah o harmonii, lásce a svobodě, kterou si vzájemně poskytujeme. Naše souznění se stále prohlubuje, čím déle spolu jsme. Vzhledem k naší výše popsané historii se může zdát, že je to celé jakoby samo sebou nebo že to už máme odžité z minulosti. Tak tomu ale úplně není. To, co náš vztah utužuje, je nevychládající touha sami na sobě pracovat a vyvíjet se.
Z celého srdce nás oba naplňuje předávat naše nabyté poznání lidem, kteří budou mít stejnou touhu po seberozvoji a nebudou se bát podívat do skrytých, někdy i bolestivých částí sebe sama. Jsme také jen obyčejní lidé, ale s mnoha zkušenostmi a poznáním, které je žité. Ať už se potýkáte s čímkoliv, nemusíte se obávat, že vás budeme hodnotit. Naopak vám poskytneme laskavou náruč plnou přijetí. Neočekávejte ale zároveň, že námi poskytnuté služby pro vás budou sebespásné. Když budete chtít, dáme vám do rukou nástroje, se kterými se naučíte pracovat a pak už je sami zvládnete používat ve svém životě. Každý vývoj k lepšímu je dlouhodobý proces v běžném každodenním životě. Je to Cesta, kterou se jednou vydáte a každý zdolaný kilometr vám umožní větší rozhled, čerstvější vzduch a krásnější přírodu.