Ivana Rea

Podrobnosti o životní cestě Ivany Rea

Ivana Rea
Ivana Rea

osvětlovač ;-)

průvodce osobnostního rozvoje zpěvačka skladatelka MFK terapeutka lektorka vedoucí workshopů muzikoterapeutka

Oblíbené citáty:

„Jednoduchost je tím nejtěžším.“
„Nesnažte se být dokonalí. Buďte úplní.“
„Kdo si plně uvědomil, že historie není obsažena v hustých knihách, ale žije v naší krvi?“

Carl Gustav Jung

img

Současný pohled

Hlavní náplní mého života je přinášet lidem radost a světlo tam, kde už se na něj zapomnělo. Osvětlovat temná zákoutí mysli i podvědomí a nalezené stíny přetvořit v dary. Abych zjistila, kdo opravdu jsem, musela jsem zvládnout mnoho těžkých životních zkoušek. Díky těmto zkušenostem pevně věřím, že i vám mohu pomoci najít tu správnou cestu, která vás dovede k poznání toho, kým skutečně jste. S každým dnem si více uvědomuji jaký je to dar. Proto se o něj chci podělit, ať už formou péče o vaše tělo či duši.

Profesní zkušenosti

Vystudovala jsem SŠ a VŠ pedagogickou, a dále jsem se věnovala muziko-terapeutickým oborům. Více než 17 let jsem byla hlavní zpěvačkou několika hudebních skupin. Hrála jsem 5 let hlavní role v muzikálech Zdeňka Bartáka. Zkomponovala, nahrála a vydala jsem 2 hudební alba. Již 11 let vedu muziko-terapeutické workshopy. Více než 8 let jsem průvodkyní terapie „Cesta“ od B. Bays. Jsem také terapeutkou MFK metody založené na svalové diagnostice. Mimo to se aktivně věnuji soukromé výuce zpěvu a poradenství v oblasti emočních traumat, zátěží rodových linií a jiným službám. Fotogalerii, videorozhovory a audio i video ukázky naleznete na mých hlavních stránkách: ivanarea.cz.

img

Životní vývoj

Dětství
Do svých 15-ti let jsem sama o sobě věděla pouze to, co o mě říkají druzí, co mi chutná či nechutná, jaké věci se mi líbí nebo co bych jistě nechtěla. Má představa o sobě nebyla příliš růžová, trpěla jsem pocity osamělosti, necítila jsem se být atraktivní, a tak nějak jsem nezapadala do kolektivu. Nesnášela jsem, když mě posílali na soutěže ve zpěvu, protože zpěv mě prostě bavil a nechtěla jsem v něm prohrávat ani vyhrávat. Hlavně to vyvolávalo závist v mém okolí. Tak jsem se uzavírala často do sebe a o svých pocitech jsem nemluvila. Jako u mnoha z vás, můj život tvořila škola, kroužky, rodina a ve zbytku času zábava. Většinu svého volného času jsem trávila venku v přírodě, na kole, na stromě nebo jsem si hrála sama doma. Podnikali jsme čas od času výlety s rodiči na neobvyklá místa - např. keltská oppida, silové kameny.....
, objekty spojované s nějakou magickou nebo kosmickou silou apod. Stávalo se mi, že jsem tyto energie cítila.

První proměna
V mých 15 letech jsme navštívili místo zvané Medžugorje v Bosně a Hercegovině, kde se údajně zjevila pana Marie, která usilovala o nastolení míru ve světě a od té doby se tam prý pravidelně zjevuje. Už když jsme se k místu blížili, měla jsem velmi zvláštní a silný pocit podobný tomu, když vás čeká nějaká důležitá zkouška. Víte, že se něco významného stane, ale ještě nevíte, jak to dopadne. V místě sice nebylo viditelně nic zvláštního, ale zaráželo mě, kolik stánků s veteší bylo okolo a kolik věřících poutníků se tam klanělo soše slité z kovů a cosi z ní stíralo bílými kapesníčky. Došlo mi, že to co vidím, je falešná iluze, kdy se lidé snaží modlitbou zakrýt prohnilost a vlastní slabost. V tu chvíli mi přišlo, že se nemám obracet k tomu, co je vně, nýbrž k tomu, co je uvnitř. Navzdory chladnějšímu počasí a zatažené obloze jsem v tu chvíli pocítila obrovskou vlnu tepla a světla. Prostě tam BYLA. Vnímala jsem její náruč a vřelé přijetí. Jak kdyby vše kolem najednou zmizelo a utichlo. Ještě jsem netušila, co to pro mě znamená a jak mě to ovlivní, ale odjížděla jsem plná milosti a povznesení. Tento pocit samozřejmě postupně zeslábl, ale nikdy nezmizel úplně.

Nový svět
V mém životě se však od té doby objevovaly velmi nečekané zážitky, které mi otevřely nové světy. Nejen že mé vnímání energií zesílilo natolik, že jsem byla schopna vnímat energetické otisky kolem nás a v domech, kde někdo zemřel, ale i vnímat elementární bytosti a zvláštní silová místa v krajině. Hned vzápětí jsem zjistila, že jsem svou kamarádku zbavila bolesti břicha jen tím, že jsem ji držela za ruku a modlila se za ní. Byla jsem ze všeho zmatená a měla jsem strach, proto jsem vyhledala pomoc. Jeden moudrý člověk, který v těchto věcech měl zkušenosti, mi pomohl pochopit, co se děje a své schopnosti kultivovat. Naučila jsem se automatickou kresbu a léčila své známé a kamarádky i vychovatelky na internátě. Od svého otce jsem se přiučila masážím zad a ošetření reflexních bodů na nohách. Lidi za mnou přicházeli s bolestmi a odcházeli bez nich.

Dospívání
Jak šel život dál, musela jsem si projít a vyzkoušet i hrubší svět, ve kterém jsem poznávala partnerské vztahy. Průběžně jsem ale dostávala různé vize a sdělení, kterým jsem nerozuměla. V době kdy jsem chodila na vysokou školu jsem trpěla stavy úzkostí, které nemizely, někdy mě pálila různá místa na těle a nenechala mě spát. Většina mých partnerů se mých schopností bála a nechápala je. Vztahy se brzy rozpadaly a já jsem přestala léčit lidi, protože jsem si uvědomila, že tímto stylem už jim dál nemohu pomáhat. Pochopila jsem totiž, že když odeberu člověku jakýkoli zdravotní problém, okrádám ho o možnost pochopit, proč tu nemoc či bolest má. Každá bolest má svou příčinu a je třeba ji najít. Skrze tělo s námi může naše duše komunikovat. Vnímat astrální svět bylo pro mě zcela běžné a normální, ne však pro lidi kolem mě. Aby toho nebylo málo, uviděla jsem jedou za delší čas výjev z některého ze svých životů, tato schopnost ale výrazně zesílila až v období za dalším významným mezníkem.

Založení rodiny
Vdala jsem se spíše z rozumu a vzala jsem si muže, který pro mě znamenal určité zázemí a jistotu, po které jsem bažila. Ve svých 25 letech, když jsem doma na hájence porodila našeho syna, vše se změnilo a nastala cesta skutečného sebepoznání. Nebyli jsme na tom tenkrát nikterak dobře. V tomto mezníku, když bylo synovi rok a půl, jsme s mým bývalým mužem pomáhali herci a kamarádovi Jaroslavu Duškovi vytvořit podmínky pro jeho šapitó a Čtyři dohody v blízkosti naší hájovny, kde jsme bydleli. On mi tenkrát poradil, ať si přečtu knihu “Cesta”od Brandon Bays. Ihned jsem se do ní začetla a zjistila, že nyní má skutečná cesta práce na sobě teprve začíná.

Práce na sobě
Díky této metodě jsem ucítila novou naději, že se svým životem dokážu pohnout a konečně si zvědomit vše, co bylo skryté a opakovaně vyvolávalo bolest v mém životě. Zjistila jsem, že o sobě vlastně nic nevím a co vše jsem vytěsnila ze své paměti, abych se nemusela potkat s tou obrovskou bolestí, která byla ve mě uvězněná. Den ode dne se zvyšovalo napětí mezi mnou a manželem, protože v jeho očích jsem byla špatná máma a ani jako hospodyňka jsem nesplňovala jeho očekávání. Čelila jsem téměř denně výčtu chyb, které z jeho pohledu dělám. Byla jsem nešťastná a má sebehodnota klesala těžce dolů, odkud nebylo úniku. I přes to jsem se snažila ho přijímat a mít ráda takového jaký je. Syn byl hodně plačtivý a potřeboval téměř neustálou pozornost, kromě chvíle kdy spal. Neměla jsem dostatek energie mu neustálou pozornost a péči poskytovat. I přesto jsem se snažila pracovat a dělat co mě naplňuje.

Pochopení souvislostí
Tak jsem soukromě učila zpěv, dělala muziko-terapeutické kurzy, zpívala v muzikálech a jako zázrakem mě začali oslovovat lidé s různými problémy, zda bych jim dokázala pomoci. Byla to výzva začít znovu a jinak. V terapii "Cesta" jsem spatřila svou budoucnost, jak uzdravovat sebe a pracovat s lidmi. Po absolvování více těchto terapií pod vedením zkušené průvodkyně, jsem začala svět vnímat jinýma očima. Jako by mi konečně někdo sundal růžové brýle a mohla jsem se na vše podívat z většího odstupu. Teď bych mohla říct, že kdybych věděla, jak to bude těžké asi bych zvažovala, jestli do toho jít, ale nakonec nelituji, že jsem si tuto cestu sebepoznání vybrala. Tuto volbu máme všichni. Pochopila jsem s kým žiji a že syn pláče především, kvůli nesouladu, který mezi námi byl. A dokud ještě ze mě něco zbylo, udělala jsem rázné rozhodnutí a odešla jsem od manžela i s dvouletým synem.

Nový začátek
Našla jsem nové zázemí u kamarádky, která nás nechala v malém domečku na její zahradě, kde dříve byla kovárna. Místo bylo vlhké a po zimě studené, tak jsem místnost každý den vytápěla kamny. V této místnosti, která byla pracovnou, ložnicí, kuchyní a pokojíčkem zároveň, jsem začala provázet lidi, kteří o to stáli, terapií "Cesta". V tomto prostoru jsem každý večer sedávala před kamny a dělala si jednotlivá cvičení z knihy "Temná stránka hledačů světla" od Debbie Ford. Byla to pro mě velmi objevná práce, kdy jsem se učila pracovat se svými stinnými aspekty. Slíbila jsem si, že už nebudu opakovat staré chyby a pokud má přijít někdy do budoucna nový partner, bude úplně jiný, než ti předchozí a hlavně NEBUDE NA MĚ MÍT ŽÁDNÉ NÁROKY! V tomto přání byla touha po naprostém přijetí, bez podmínek bez očekávání. Prostě možnost svobodně být kýmkoliv…

Splněné přání
Nečekala jsem dlouho a Bůh mi přivedl partnera duše. Během pouhých pár měsíců jsme bydleli společně i s našimi syny, které jsme si přivedli z našich předchozích vztahů. Od onoho dne, kdy jsme se setkali a byli svoji, jsem uvěřila v zázraky a stala se Alenkou v říši divů. Takový pohádkový život jsem si nedokázala představit ani v nejodvážnějších představách. Mohla bych s klidem říci, že do tohoto soužití jsem ani netušila, co to partnerský vztah je. Mnoho jsem se od Ondry naučila, nejvíce asi to, jak poskytovat bezpodmínečnou lásku a péči druhému. Nejvíce jsem mu věčná za jeho trpělivost se mnou, za jeho podporu a za svobodu, kterou mi dává, abych mohla být sama sebou a dovolit si prožít temné i světlé části sebe sama, které nebyly v souladu a rovnováze. Abych to uvedla na pravou míru, bezpodmínečná láska neznamená si 24 hodin denně šeptat sladká slůvka do ucha, někdy to naopak znamenalo přiznat sobě i partnerovi skutečné pocity, i když nebyly příjemné.

Stále je na čem pracovat
Jak už to tak ale bývá, hrdinové musí v pohádce čelit mnoha těžkým situacím a svodům na cestě. Můj syn těžce nesl odloučení od svého otce a díky jeho (možná nevědomé) manipulaci bylo předávání syna čím dál více problematické. Pokaždé mi srdce krvácelo při hysterických scénách, kdy mi mé vlastní dítě dávalo najevo, že se mnou být nechce. Když bylo synovi 5 let, rozhodla jsem se mu dát plnou svobodu, tedy jít do péče otce. Byl to pro mě opravdu velmi těžký krok, protože jsem věděla, že ho už nemusím skoro vůbec vidět nebo že ho ztratím pod vlivem jeho otce nadobro.

Vývoj to však mělo jiný, syn asi po 1 roce začal za mnou jezdit rád a o další rok později mi dokonce dokázal projevit lásku. Vše jsem zvládla možná i díky tomu, že se nám v té době narodila domácím lotosovým porodem naše dcera, která vnesla příliv světla a radosti do našeho života. Podle snů, které se mi zdály ještě před jejím početím, jsem věděla, že jde o blízkou duši, která mě podpoří. Sny se naplnily. Ovšem jen pár dnů po jejím narození zemřela na rakovinu má maminka. Pro mne tak nastaly opravdu krušné časy, kdy jsem cítila, že samota se opět přiblížila a že na sobě musím pracovat o to více, abych ustála vše, co přichází…

Ponoření do hlubin
Dopadal na mě vliv rodových linií, cítila jsem ho doslova na svých bedrech. Učila jsem se tedy pracovat i s předanými vzorci a přesvědčeními svého rodu. To co jsem se naučila jsem lidem také začala předávat při terapiích. V tomto období jsem často na základě silných vjemů začala vidět čím dál více střípků z mých minulých životů a pověstná mozaika se mi poskládala do poměrně ucelených příběhů. Chápu to tak, že se mi objevily přirozeně jen ty životy, které jsem si mohla vyléčit a tím i svůj současný život ovlivnit k lepšímu. Strachy postupně odpadly a odkryly se nové souvislosti ve vazbách s mými blízkými . Cítím se být bohatší o všechny ty zkušenosti, a o to více také mohu provázet ostatní podobnou cestou.

Další část života mě vedla ještě k větší otevřenosti, vnímavosti, zranitelnosti a ženské poddajnosti - tedy přizpůsobivosti. Objevila jsem velmi široký svět sexuality a jejích možností. Pracovala jsem na svých stínech i tak, abych byla schopna bez odporu přijímat i nepříjemné situace, ať už jde o zrušenou schůzku nebo o životní či fyzickou ránu. Dovolila jsem si prožívat, co si mé předkyně ani v nejdivočejších snech nedovedly představit. Čelila jsem výzvám, abych dokázala být sdílná a upřímná ve věcech, za které se stydím. Abych si dovolila milovat více lidí najednou a nevyčítat si to. Také abych si umožnila žít vše, co bytostně cítím jako přirozené a správné, přestože pokřivený pohled společnosti to může odsuzovat. To všechno ze mě dělá to, kým skutečně jsem a co vám mohu nyní předávat. Vážím si toho, že jste dočetli tento dlouhý text až sem a ještě více těch, kteří zůstali bez odsudků. I když se to nezdá, naznačila jsem v tomto textu jen zlomek toho, co všechno mě formovalo a do jakých hloubek jsem se musela ponořit. Kdybych zde totiž nepopisovala jen nejdůležitější mezníky mého života, a to ještě velmi stručně, bylo by to spíše na knihu :-)

Jen vy sami můžete změnit svůj život! My vám ale  můžeme posvítit na cestu...

Zázraky neumíme a ani dělat nechceme. Svým způsobem je jedno, jestli vám pomůže masáž, reiki, čínská medicína, homeopatika nebo prášky a doktoři. Ve všech případech platí, že pokud nevyřešíte příčinu, ale pouze léčíte symptomy, je to vždy jen krátkodobá úleva a příznaky se brzy vrátí ještě s větší silou. Proto rádi pomáháme lidem, kteří nás berou jenom jako průvodce a rádce, ale jsou plně odhodláni na sobě pracovat a opravdu zlepšit kvalitu svého života po všech stránkách.

Návod jak na to? Domluvit si schůzku